Zimní zelenina

Nacházíme se v ročním období, kdy se výběr čerstvé zeleniny pomalu zužuje. Druhy pozdního podzimu a zimy již nejsou tak známé a pro někoho možná ani tak lákavé jako  čerstvý salát či sladká rajčata, přesto zajímavý výběr existuje.

Vitaminy ukryté pod zemí

Zimě vévodí především kořenová zelenina, která se dá poměrně dobře skladovat a prodávat ještě dlouho po ukončení vegetační sezóny. Mrkev či celer zná pravděpodobně každý, stejně často se setkáte i s kořenovou petrželí či pastinákem. V supermarketech se ještě nedávno tyto dva druhy zeleniny běžně zaměňovaly, dnes se to snad děje již méně často. Pastinák má jemnější a sladší chuť a více se hodí na různá pyré a omáčky, zatímco petržel použijte spíš na zvýraznění chutí, třeba do vývaru. Rozeznáte je od sebe tak, že petrželi nať vyrůstá skoro přes celou horní část kořene, zatímco pastinák má nať shluknutou ve středu a na přechodu mezi kořenem a natí je malý příkop. Stejně tak s celerem se nebojte experimentovat, jeho jediné použití není v polévce nebo bramborovém salátu, ale stejně jako z pastináku z něj připravíte jemné pyré, polévku, salát nebo dokonce hranolky. Mrkev určitě není třeba představovat, výborná je jen tak, syrová a hodí se do mnoha jídel. Kdybyste ale přeci jen tápali, zkuste třeba zimní polévku se zázvorem a nebo přidejte mrkev do buchty.

Pro sladké pečení ostatně můžete použít i červenou řepu, která má mezi zimní kořenovou zeleninou také své čestné místo. Na její přípravu doporučujeme použít tenké gumové rukavice, jinak budete mít růžové ruce ještě několik dní po vaření. Jejich pořízení ale určitě stojí za to, protože receptů, ve kterých hraje řepa hlavní roli, je skutečně nespočet: od jednoduchých salátů, přes polévky a pomazánky až po zapečenou řepu, která dobře poslouží jako lehčí zimní večeře.

Mezi méně užívanou a známou zeleninu patří různé druhy ředkví, které se sklízí na podzim a dají se skladovat přes zimu. Bedýnky Brno nabízí černou ředkev a ředkev Daikon z Holubí Zhoře, stejně jako další druhy nezvyklé zeleniny, např. černý kořen a topinambury.

Ze všech druh připravíte zajímavé saláty, s topinambury můžete zacházet jako s bramborami. Podobně jako u brambor se jedná o podzemní hlízy, mají však výraznou (někdo říká oříškovou) chuť a můžete je však chroupat i za syrova. Stejně tak se hodí i na polévku či zapékání a bramborové kaši dodají šmrnc. Černý kořen neboli hadí mord neláká vzhledem ani názvem, údajně je ale až zázračně zdravý.

Zimní zeleň

Pokud vás podzemní zelenina příliš nezaujala, nezoufejte. Typickou zimní listovou zeleninou je růžičková kapusta. Pokud ji totiž sami pěstujete, nemusíte se se bát podzimních mrazíků. I po přemrznutí jsou kapustičky velice dobré, mnohdy i chutnější. Dá se dusit, zapékat, dají se s ní dělat psí kusy.

Zelí netřeba představovat, podušené je ideální přílohou k pečenému masu, kysané třeba jen tak, syrové jako výborný salát.

Knižní inspirace

Na sezónní podzimní a zimní vaření je ideální kniha „Recepty z farmářského trhu“ od Hany Michopulu. Recepty jsou přehledně rozdělené dle jednotlivých surovin a jsou použitelné a snadné. Jarně-letní kuchařka snad vznikne na jaře roku 2013, tak můžeme spolu Hance fandit, ať to vyjde a ať je stejně tak dobrá jako ta první.