Projekt Slow Food-Central Europe, který nastartoval podporu gastronomického dědictví, se blíží ke svému konci

Poznatky získané během tří let práce v pěti středoevropských městech (Benátky, Krakov, Dubrovník, Brno a Kecskemét) byly sloučeny do nadnárodní strategie, která může pomoci institucím a místním subjektům při propagaci gastronomického dědictví.

Poznatky získané během tří let práce v pěti středoevropských městech (Benátky, Krakov, Dubrovník, Brno a Kecskemét) byly sloučeny do nadnárodní strategie, která může pomoci institucím a místním subjektům při propagaci gastronomického dědictví.

Ke svému závěru dospěl projekt Slow Food-Central Europe, což je projekt nadnárodní spolupráce zaměřený na zlepšení schopnosti soukromých i veřejných místních subjektů chránit a propagovat gastronomické kulturní dědictví Střední Evropy. Projekt Slow Food-CE vznikl za účasti deseti partnerů v červnu 2017 a v jeho rámci se podařilo vytvořit přenosný model, který dodává místnímu tradičnímu jídlu hodnotu, kterou si zaslouží. Vzhledem ke stávajícímu nouzovému stavu v souvislosti s nákazou Covid-19 je tento model důležitější než kdykoli předtím. Současná globální pandemie ve skutečnosti jasně odhalila řadu problémů způsobených tím, že si lidé neváží životního prostředí a jeho potravinové rozmanitosti, nedokáží bojovat proti vylidňování venkovských oblastí a erozi půdy a chránit ty, kteří produkují potraviny s péčí a respektem k přírodě a jejím rytmům.

Do projektu byla zapojena čtyři města: Benátky (Itálie), Dubrovník (Chorvatsko), Brno (Česká republika), Kecskemét (Maďarsko) a Krakov (Polsko). Po vytvoření společné metodiky pro identifikaci a propagaci kulturních zdrojů spojených s potravinovým dědictvím byl v každém městě vytvořen zvláštní pilotní projekt, jehož cílem bylo vyzkoušet inovativní řešení propagace místní gastronomie pro občany i turisty v různých městských prostorech.

Identifikovat, ochránit, zhodnotit: tři klíčová slova projektu. Zkušenosti partnerských měst projektu jsou společně uvedeny na webových stránkách Food Paths Network. Každé město shromáždilo příběhy místních mistrů v oblasti jídla a promítlo jejich tvrdou práci do iniciativ, které jsou schopny předvést místní gastronomický potenciál. Nynějším cílem je rozšířit tuto síť i po skončení projektu a zapojit do ní další města, která mohou metodiku Slow Food-CE vyzkoušet a přizpůsobit ji svým vlastním podmínkám. Města jsou skvělou laboratoří, ve které se dá experimentovat, a mohou výrazně podpořit ty, kteří posilují místní hospodářství a zlepšují kvalitu života místních obyvatel.

V Itálii byl uspořádán gastronomický festival "Saór - Saperi e sapori veneziani in festa" v Benátkách. Ve dnech 27. – 29. září 2019 se v rámci festivalu Saór uskutečnily komentované prohlídky, kurzy vaření, praktické semináře, ochutnávky, výstavy a trhy producentů, které se konaly v historickém centru města, lagunách i na nedaleké pevnině.

Krakov, který byl v roce 2019 jmenován Evropským hlavním městem gastronomické kultury, vybral šest gastronomických specialit, jako je např. obwarzanek, který se podobá preclíku, Ojcowski pstruh, piaszczańska klobása a głąbik krakowski (chřestový salát). V souvislosti s projektem byly vytvořeny čtyři tzv. „oblasti Slow Food“, jejichž cílem je oživit některé z méně známých čtvrtí tohoto polského města a propagovat je mezi turisty.

V chorvatském Dubrovníku se rozhodli uspořádat v místním přírodovědném muzeu multimediální „jedlou“ výstavu s názvem City Breadwinners, která zvyšuje povědomí o ochraně místního gastronomického dědictví a aktivně do ni zapojuje veřejnost. Toto město na pobřeží Jadranu je již řadu let jedním z nejoblíbenějších turistických cílů na světě, což znamená, že nedostatkem návštěvníků netrpí. Je zde však zapotřebí větší podpory místních producentů a provozovatelů restaurací, kteří udržují naživu kulinářské dědictví Dubrovníku.

V maďarském městě Keskemét hraje již dlouho důležitou roli tzv. Zelený trh, kde prodává výsledky své práce na 300 výrobců. Poslední pátek v měsíci je zde nyní vyčleněna část venkovního prostoru, kde se mohou zákazníci setkat s producenty vybranými podle pravidel iniciativy Slow Food, promluvit si s nimi a zjistit více o tom, jak produkují potraviny. V Kecskemétu byly rovněž zorganizovány ochutnávky a prezentace, kterých se účastnily děti i dospělí a které je učily o udržitelnosti životního prostředí.

Aktivity v Brně, druhém největším městě v České republice, se mezitím zaměřily na osvětu ve školách, kde proběhly vzdělávací kurzy se zapojením smyslů, v nichž se žáci naučili rozlišovat chutě a rozpoznávat kvalitní produkty, a v ulicích, kde byly pořádány workshopy a ochutnávky. Během osmitýdenního projektu Školního farmářského trhu měli mladí lidé možnost dozvědět se více o zemědělství, počínaje produkcí, až po vytvoření místního distribučního řetězce.

Ke konci tříletého trvání projektu Slow Food-CE byla vypracována společná strategie, což je dokument, který představuje plán pro instituce, které chtějí chránit své gastronomické dědictví a uvést tak do pohybu žádoucí cyklus, který spojuje hospodářství, udržitelnost životního prostředí a sociální začlenění. Tento strategický dokument byl zveřejněn na webových stránkách projektu Slow Food-CE.

Projekt Slow Food-CE je koordinován hnutím Slow Food a je financován z programu Interreg Central Europe. Do pilotních akcí bylo investováno přes 780 000 €.

Mezi deset partnerů patří hnutí Slow Food, město Benátky, Univerzita gastronomických věd, Rozvojová agentura města Dubrovník (DURA), spolek Kinookus, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCRJM), sdružení Slow Food Brno, město Krakov, Místní samospráva města Kecskemét a Asociace tradic, uměleckých řemesel a cestovního ruchu města Kiskunság – Konvivium Kiskunság.

Mezi sedm přidružených partnerů patří: Turistické sdružení Ston, město Dubrovník, město Brno, Malopolská turistická organizace, Akademie tělesné výchovy a cestovního ruchu v Krakově, Evropský institut pro historii a kulturu gastronomie a společnost Europa Nostra.