Projekt Slow Food-CE v červnu završil první rok realizace

Mezinárodní projekt Slow Food-CE oslavil v červnu své první narozeniny.  Rok, během kterého se podařilo stanovit přesný harmonogram realizace, definovat cíle a prostředky a připravit cestu k dokončení projektových aktivit v roce 2020. 

Projekt Slow Food-CE je společnou iniciativou zaměřenou na podporu a ochranu gastronomického dědictví ve střední Evropě, regionu, který prochází obrovskými změnami, s mnoha tradicemi v ohrožení. Každé z pěti měst v pěti středoevropských zemích má za úkol prostřednictvím terénní práce a výzkumu vypracovat program mapování a uchování gastronomického dědictví svého regionu. Každé město se stane majákem ve svém regionu v oblasti uchovávání gastronomických tradicí a příkladem pro další města.

Organizace Slow Food ve své úloze vedoucího partnera koordinuje a organizuje projekt a pomáhá skupinám v každém městě vyjasnit jejich roli. Na letošním mezinárodním festivalu Terra Madre Salone del Gusto budou představeny plody roční práce v projektu. Každý z partnerů předloží plán aktivit pro následující rok. Aktivity projektu Slow Food-CE, které budou na festivalu Terra Madre Salone del Gusto realizovány, budou příležitostí pro každého z partnerů představit svůj region a rozsah své činnosti. Každý partner zaměřil své pilotní akce na jinou oblast gastronomie.  V Brně bude cílem aktivit vzdělávání o rozmanitosti a bohatství plodů jižní Moravy se zaměřením na vzdělávání žáků.

Pilotní akce mají za cíl vypíchnout zásadní prvek celého Slow Food-CE projektu. Nejde totiž jen o sbírání dat a mapování městských gastronomických scén, značené úsilí věnujeme také k průzkumu způsobů, jakými se stravují místní lidé v každodenním životě a v srdcích našich měst. Zástupci měst, která se projektu účastní a pro která pilotní akce vznikají, doufají, že akce nejen nastartují dlouhodobou inciativu, ale že rovněž poslouží jako model pro budoucnost. Jestliže se totiž projekt jako celistvý proces osvědčí, měla by jej přijmout další města ve střední Evropě, s reálnými a hmatatelnými výsledky na konci.

Ale jak to tak vypadá, čeká nás dlouhá cesta. Mezi jednotlivými městy najdeme podstatné rozdíly, které znemožňují převzít aktivity jednotlivých měst mezi sebou. Ačkoliv se často vyskytují obdobné problémy, příčiny, proč vznikají, a faktory, které k nim přispívají, se výrazně odlišují. Z těchto důvodů se jen ztěžka hledal společný průnik činností, což, jak se později ukázalo, vyústilo v  hlavní překážku projektu v podobě nastavení modelu aktivit, který by šel použít ve všech územích zapojených do projektu. Kromě toho, veškerou spolupráci limitují jazykové bariéry, protože žádné z pěti zapojených měst nemluví stejným jazykem, takže kooperace může někdy vest k drobným odchylkám anebo nedorozuměním. Některé detaily se zároveň ztrácejí v překladu.

Žádný z těchto problémů sice není nepřekonatelný, nicméně, v projektu se již nějak projevily. I když se všichni partneři octili v jednu chvíli na jednom městě, během perného pracovního dne mírně bojovali s porozuměním jeden druhému. Proto se večer vydali ven utužit kolektiv. Během večera všechny jazykové problémy odezněly, popsala výmluvně Iva Karo-Pešic – “Slow Food, kterým všichni mluvíme a kterému rozumíme, stal naším lingua franca”.

Paradoxně, velký počet očividných rozdílů zakrýval mezi různorodými místy shody a stejné výzvy, kterým čelí, ač umístěné do jiného kontextu. Nejjasnější příklad vidíme v Dubrovníku a v Benátkách, tedy oblíbených turistických cílech. Obě města považujeme za nevýslovně krásná, přičemž světová a věčná posedlost Benátkami se nedávno přesunula i na Dubrovník, který otevřel své brány (a přístav) hordám turistů přitahovaným krásou a kulturou tohoto starého, opevněného města a jeho relativně nízkými cenami.  Tohle je sice dobře, ale co na to místní a jejich kultura? Stejně jako v Benátkách, nespoutaný růst cestovního ruchu vyvolal v Dubrovníku vystěhování residentů z jejich domovů, a každá možná stavba se přebudovala v ubytovací kapacitu. Zároveň, výletní lodě, které dennodenně křižují přístav, způsobují neměřitelné poškození místního životního prostředí a fauny, a posunují místní kulturu žití k sezónnímu a homogennímu stínu sebe sama.

Projekt Slow Food-CE je navržen tak, aby preventivně chránil obdobné případy, udržoval biodiverzitu a gastronomické tradice, které dělají region Střední Evropy tak bohatým, a to formou, která přikládá váhu na kvalitu jídla, které jíme, a na práci lidí, které jej produkují. S jedním rokem za námi a dvěma roky před námi, setkání na Terra Madre Salone del Gusto je důležitým milníkem, a posvítí nám na cestu před námi.