Barcamp Znojmo 2012

„Barcamp je prostor pro sdílení myšlenek, prostor pro setkávání a navazování kontaktů. (...) Inspirace není nikdy dost a na Barcampu může vystoupit každý.“

Barcamp je mezinárodní síť neformálních konferencí a workshopů. Většinou se zaměřuje na nové trendy v oblasti IT, ale může se týkat jakéhokoliv tématu. Ve Znojmě si řekli, že se chtějí vydat jinou cestou, a proto byl znojemský Barcamp, který se konal minulý víkend (8. – 9. září 2012) o hledání cesty, jak přežít v dnešní civilizace ­– „o životním stylu, potravinách a jejich původu, ale i Fair Trade nebo kompostování v domácnosti, a vlastně tak trochu o hledání cesty ke kořenům.“

Ať už se jednalo o farmaření, včelaření, správné stravování či nákup potravin, témata alespoň částečně sdílela mimo jiné i filosofii Slow Food. Žádný z vystupujících neměl na svou řeč více než 20 minut. Pokud ale máte co říct a co předat, pro nadchnutí posluchačů pro svou myšlenku vám tato doba vždycky stačí. A kdo nás nadchl nejvíce? Z patnácti řečníku věnujeme malý prostor třem z nich, jejichž témata jsou aktuální a inovativní.

Už jste někdy ochutnali hmyz?

Evropa je jediný kontinent, kde hmyz nepatří ani okrajově do lidského jídelníčku. Přitom hrst hmyzu dodá člověku denní množství všech potřebných látek. Doktorka Marie Borkovcová vede na Mendelově univerzitě výzkum, který se snaží začlenit hmyz do českého jídelníčku.

Pravda je, že český člověk nemá potřebu se hmyzem živit. Navíc nám už jako malým dětem rodiče vštípili do hlav, že hmyz se nejí, i proto k hmyzu má většina z nás ve spojení s jídlem odpor. Často ho tedy zkouší jíst jen nadšení jedinci a odvážlivci. Pokud mezi ně patříte, sledujte stránky Hmyz na talíři, kde  kromě informací o hmyzu v lidském jídelníčku najdete i pozvánky na akce, kde bude možné hmyz ochutnat.

Sami ale hmyz ve volné přírodě určitě nesbírejte. I v případě, kdy budete mít štěstí a narazíte na druhy, které jsou jedlé, jedinci budou pravděpodobně kontaminováni chemickými látkami, kterých je naše zemědělská krajina plná. Pro účel stravování je tedy vhodné využívat hmyz pouze z kontrolovaných chovů.

Mrkev od dědečka

Jan Pospíšil je brněnský programátor, který se věnuje hřbitovnímu farmaření na hrobech svých prarodičů. Ač se toto téma může zdát velice kontroverzní a vzbuzuje nejrůznější otázky týkající se etiky a hygieny, často je hrob jedinou plochou rodiny, kde je možné něco pěstovat. Německé statistiky říkají, že 43 % dětí z velkých měst (nad 500 000 obyvatel) nikdy nevidělo rostoucí zeleninu a 18 % městských domácností nemá zahradu ani balkon. Fenomén hřbitovního farmaření v rozvinutých zemích vznikl v New Yorku, kde je volná půda velkou vzácností a nejčastěji se nachází právě na hřbitovech.

Jak často chodíte navštěvovat hroby svých zemřelých blízkých? Nebyl třeba váš dědeček vášnivým zahradníkem? Jak mu tedy projevit úctu lepším způsobem než že na jeho hrobě budete pěstovat rajčata nebo kedlubny? Jednu takovou kedlubnu nám Jan Pospíšil přinesl ochutnat a nemůžeme říct, že by to na nás zanechalo nějaké zdravotní nebo spirituální následky.

Kompostujete?

Bydlíte v domku se zahradou? Situace je pro vás snadno řešitelná. Vyhraďte zastrčený zahradní kout kompostu a „krmte“ jej organickým odpadem, který vaše domácnost produkuje. Kompostovatelný odpad tvoří až 40 % veškerého odpadu v domácnosti ­– má tedy smysl ho posílat na skládky a do spaloven, nebo je lepší z něj vytvořit kvalitní kompost, který je využitelný pro další pěstování rostlin?

Lucie Lankašová přijela do Znojma představit obecně prospěšnou společnost KOKOZA. Za názvem se skrývá slovní spojení „komunitní kompostování a zahrada“. KOKOZA má v plánu na jaře roku 2012 otevřít v Praze komunitní kompostárnu a zahradu, která umožní zpracování bioodpadu domácnostem i firmám v přilehlé lokalitě.

Již teď KOKOZA nabízí vermikompostéry – boxy určené pro domácí kompostování. Ty nezapáchají a můžete si přímo doma vyrábět svůj vlastní kompost. Nečekejte tedy, než podobná iniciativa vznikne i v Brně, ale začněte kompostovat hned!